Export z keltských Čech patří k nejnesnadněji zjišťovaným historickým jevům.
Bezpečně bylo ve větším množství, asi jako dálkové platby hlavně ve 2. (1?) století, exportováno jednotlivě nebo v hmotnosti řádově mnoha dekagramů až kilogramů zmincované zlato až do tisícikilometrových vzdáleností. Nejhmotnější hromadné nálezy zlatých mincí pocházejí z Bavorska, Srbska a střední Itálie. Řádově do několika stovek kilometrů byl koncem 3. století př. n. 1. vyvážen sapropelitový kruhový šperk, a to hlavně na Moravu, jihozápadní Slovensko a přilehlou část Maďarska a na jih Polska. Na větší vzdálenost, v j e d n om případě až k Rýnu (Breisach) a na „galské" Bibracte (dnes Francie) se patrně dostal n ám neznámý obsah hliněných nádob. Poměrně intenzivní export žernovů ze severní poloviny Čech do nížin Moravy, hlavně však na oppidum Staré Hradisko (přes polovinu nalezených žernovů), vzbuzuje až dojem, že obě země obýval jediný kmen.
Nejrozšířenější dálkový obchod patrně koloval v 6 . - 5 . století př. n. 1. a potom ve 2. a počátkem 1. století př. n. l.
RSS