Mušov

Osídlení v době laténské

Lokace: Okres: Břeclav, Jihomoravský kraj
Období:paleolit, doba bronzová, Keltové, doba římská, Slované

Hradisko u Mušova

Dodnes nejdůležitějším a také v celoevropském kontextu unikátní lokalitou ukrývající hodnotné archeologické informace o událostech v období tzv. markomanských válek (166–180 n. l.) zůstává tehdejší ústřední vojenská opevněná báze na Hradisku u Mušova. Vybudovali ji pravděpodobně v letech 172–180 n. l. vojáci císaře Marca Aurelia hluboko v nitru nepřátelského území, zhruba 80 km severně od antické Vindobony (dnes Vídeň). Zaujímá plochý vrchol, jižní a východní svah mírného, nad okolní terén zhruba o 50 metrů vyvýšeného návrší na levém břehu řeky Dyje. Z této strategicky výhodné polohy bylo možné kontrolovat a ovládat jak křižovatky říčních a suchozemských cest při soutoku Jihlavy se Svratkou a Svratky s Dyjí, tak i Markomany hustě osídlené ploché terasy podél jmenovaných řek.

Na lokalitě Mušov - Burgstall (jižní Morava) byly díky mnoha archeologickým výzkumům odkryty unikátní doklady fortifikací a vnitřní zástavby této pevnosti. Opevnění postavené mezi léty 172 – 180 n.l. se rozkládalo na ploše větší jak 32 ha, sestávalo ze dvou a někde i tří linií hrotitých příkopů širokých 3 – 4 m s hloubkou dosahující 2 – 3 m. Samotná hradba byla navršena z hlíny pocházející z příkopů a byla zpevněna na vnější i vnitřní straně zdí z nepálených cihel. Výška valu se odhaduje na 3 – 4 m. Na koruně valu mohla stát dřevěná palisáda doplněná v pravidelných rozestupech o pozorovací věže s čtvercovým půdorysem. Výzkum odkryl i dvě brány lemované po bocích dřevěnými věžemi. Omezené odkryvy odhalily i zlomek vnitřní zástavby základny, tvořené dvěma budovami s podpodlažním vytápěním tzv. hypocaustem (jedna budova byla snad lázněmi), ale i velkým dřevěným domem (praefecta castrorum, 44 × 20 m) a půdorysem obdélné budovy identifikované jako valetudinarium tedy nemocnice (delší strana 58 m). V komplexu nechyběl ani okrsek dílen s jednoduchými dřevěnými obdélnými domky vymezenými kůly v rozích a kruhovými píckami v prostoru mezi stavbami, zajišťujícími opravu poškozené výstroje legionářů. Nalezené cihly nesou kolky s označením X. legie Gemina Pia Fidelis dosvědčující pobyt této jednotky (legie měla stálý tábor ve Vindoboně – dnešní Vídeň). K naší škodě se nedochovalo ani původní antické označení Mušova. ¹⁾

1931 - keramika
1931-6, 1972-4 sběry, keramika
1948 - sběr, keramika
1958 - sběr a výzkum, keramika
1959 - kostrový hrob
1972-3 - průzkum pěti objektů, keramika, zlomky kovových předmětů, zlomek skleněného náramku, část kostěného šídla a žernov
1975 - polozemnice, zlomky keramiky, zvířecích kostí, železný nůž, tesařskou skobu a tyčinku a zlomky uhlíků
1976 - výzkum narušeného objektu, keramika
1977-8 výzkum sídliště, čtyři polozemnice, jáma, kostrový hrob ženy - dvě münsingenské spony, náramek z dutých polokoulí, 2-3 housenkovité nánožníky z bronzového
plechu a několika železnými předměty.
- dvě münsingenské spony - Bronzová spona s krátkým lučíkem, vinutí 3 + 3 závity, spodní terč s drobnou jamkou uprostřed
1977 - kostrový hrob bez nálezů
1978 - výzkum pohřebiště, nálezy - 2 nánožníky vyplněné látkou, len, jemné plátno, nitě 0,5 mm ²⁾
1978 - nejméně pět objektů, keramické zlomky, mazanice, zvířecí kosti, nalezeny byly přesleny, závaží, brousky, šídlo, struska a zlomky železných a bronzových předmětů
1977-8 - výzkum, dva narušené objekty, keramika, kosti, mazanice a bronzový náramek
1993-4 - výzkum, čtyři oválné zahloubené chaty a sídlištní jámy, kolkovaná keramika LT A, bronzová spona s ptačí hlavičkou a samostřílovou konstrukcí
1994 - výzkum římského opevnění, keramika

2011-2017 - nálezy detektorem:
- bronz - článek opaskového řetězu
- bronz - část (poškozený žárem?) opaskového háčku s červeným emailem 
- bronz - článek opaskového řetězu
- bronz - drobný přívěsek z opaskového řetízku
- bronz - přívěsek z opasku
- bronz - kuželovitý opaskový přívěsek

Literatura:
¹⁾ Zdroj více informací je zde: http://www.marcomannia.cz/PAGES/Musov_Burgstall.html
²⁾  Štolcová, T. 2019: Analýza zvyškov textilu z laténskych hrobov v okrese Břeclav a Znojmo. Analyse der Textilreste aus latènezeitlichen Gräbern in Bezirken Břeclav und Znojmo. In J. Čižmářová, Keltská pohřebiště na Moravě. Okresy Břeclav a Znojmo. Moravské zemské muzeum, Brno, 109–129
Meduna 1980b: Die latènezeitlichen Siedlungen und Gräberfelder in Mähren (Katalog). Fontes Archaeologiae Moravicae – tomus XI. Brno, 202-3
Jelínková, Dagmar - Kavánová, Blanka 2002: Soupis nalezišť z doby laténské, in: S. Stuchlík (ed.), Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku, Spisy Aú AV ČR Brno 20, 273-290.
Čižmář, Miloš - Geislerová, Kateřina - Unger, Josef 2000: Výzkumy-Ausgrabungen 1993-98, Brno.