Honosná bronzová spona s pěti připevněnými perličkami z modrého skla pochází z hrobu bojovníka s mečem a švartnovým náramkem. Byla dovezena až z dalekého Balkánu.
Snad si ji do Čech přinesl nějaký žoldnéř sloužící místním králům. Jeho kostra byla nalezena už roku 1843 při stavbě silnice na poli Smutný. Spona byla jako první bronzový předmět české archeologie podrobena spektrografické analýze s těmito výsledky:79,65 %Cu, 9,32 %Sn, 7,67% Pb a 2,96 % Fe, a to již pred rokem 1863. Vydává chřestivý zvuk plechových závěsek, ale sotva plnila za Keltů na Slánsku roli amuletu, spíše šlo o kuriozitu. Pro datování hrobu do druhé poloviny 3. století svědčí způsob pohřebního ritu a garnitura hrobové výbavy včetně černého kruhu (švartna-lignit), i když byl (možná dříve) vyroben z neobvyklého materiálu, bituminózní břidlice.
Inventář hrobu. Podle Píče 1903
Nové analýzy:
Například se předpokládají vložky z modrého skla a červeného středomořského korálu, konkrétně vyvedené ve stylizovaných podobách živočichů (hlavička berana a labutě), ale i ženských ňader. Závěsky na sponě, které při pohybu nositele vyvolávaly chřestivý zvuk, měly vlastníka spony chránit před zlem, jde tedy o magickou symboliku.
Rovněž byl určen původ kruhu, nalezeného v hrobě spolu se sponou, a to z materiálu v Čechách zcela neobvyklého, totiž z mezozoické posidoniové břidlice, nikoli tedy z běžné švartny.
Lokalita: Želenice, Slaný Okres: Kladno, Středočeský kraj
Literatura:
Píč, J. L. 1903: Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. In: Starožitnosti země České. Praha.
Venclová, N. 2001: Výroba a sídla v době laténské. Praha.
Moucha, V. 2002: Spona ze Želenic u Slaného. ln: Slánský obzor 9, s. 4-12.
RSS